Možná vás to také potkalo. Do firmy dorazil doklad ze zahraničí, kde je uvedeno podivné DIČ začínající EU a hromada čísel. Něco jako EU276000137. A aby toho nebylo málo, na dokladu je vyčíslena i česká daň. Ověřit DIČ na VIESu, ani nikde jinde, nelze. Co teď s tím?
Nezoufejte. Doklad je sice vystavený špatně, ale všechno se dá vyřešit.

DIČ začínající EU

Ono DIČ totiž není DIČ (tedy Daňové Identifikační Číslo), ale DEČ (tedy Daňové Evidenční číslo). Najdete ho na dokladech zahraničních firem z třetích zemích. Nejčastěji z USA, Kanady, Austrálie, ale nejenom odtud. A protože to není DIČ, tak ho opravdu není možné ověřit na VIESu. Ono popravdě by teoreticky neměl existovat důvod k ověření. Protože k vám do firmy by takový doklad nikdy dorazit neměl. Tedy pokud by všichni udělali to co měli. Což ne vždy je pravdou.

Zdanění elektronický služeb

Nejdříve malá citace zákona o DPH (235/2004 Sb.):

§ 10i Místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani

(1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o

1. telekomunikační službu,
2. službu rozhlasového a televizního vysílání, nebo
3. elektronicky poskytovanou službu.

(2) Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí

1. telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků, zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů, včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím,
2. službou rozhlasového a televizního vysílání služba sestávající ze zvukového nebo audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové nebo televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované veřejnosti prostřednictvím komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností,
3. elektronicky poskytovanou službou služba poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy, a to zejména

• 1. hostitelství internetových stránek,
• 2. poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace,
• 3. poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází,
• 4. poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo
• 5. poskytnutí služby výuky na dálku.

Tedy zahraniční firmy, pokud poskytnou jednu z vyjmenovaných služeb nepovinné osobě (povětšinou občanovi) z EU, jsou povinny tuto službu zdanit a odvést do EU daň. Znovu podotýkám, hovoří se o nepovinné osobě. Tedy zpravidla občanovi, ale může to být také církev, nadace, nebo obdobný subjekt.

Hodně zjednodušeně to funguje tak, že si zahraniční firma vybere jeden z členských států EU (nejčastěji Francie, Velká Británie – podle komunikačního jazyka) a zaregistruje se u určeného finančního úřadu. Pro zajímavost – v ČR je na to určený Finanční úřad pro Brno I. Zaregistruje se k zvláštnímu režimu poskytování elektronických služeb a dostane přidělené DEČ.

Následně dodaňuje veškeré tržby od nepovinných osob z EU místně příslušnou sazbou (pokud je tedy zákazníkem český občan, tak českou sazbou DPH). Jednou za kvartál pošle na vybraný finanční úřad výkaz, kde přizná kolik toho do jednotlivých států EU bylo a samozřejmě mu příslušnou částku odvede. Finanční úřad následně vybranou částku přerozdělí a pošle jednotlivým státům co jim náleží.

Pokud by byla zákazníkem osoba povinná (tedy zpravidla nějaká firma) z EU, tak k žádnému takovému dodanění nemůže dojít. Dodanit má potom povinnost právě odběratel. Buď jako plátce daně (reverse charge), nebo jako identifikovaná osoba (jenom výstup).

Vzhledem k tomu, že zdanění se provádí jenom vůči nepovinným osobám (občanům), kteří si nikdy nemohou daň nárokovat, ani nikdy nebudou podávat žádný výkaz, nebo přiznání k DPH,  tak je opravdu vcelké zbytečné, aby šlo takové DEČ někde ověřit.

Proč k tomu došlo

Zpravidla proto, protože vás dodavatel netušil nic o tom, že objednatel je firma. Nemá smysl ho podezírat ze špatných úmyslů. Pro americkou firmu je mnohem jednodušší vám to prodat bez daně, než složitě dodanit českou daní, vykazovat a odvádět daň někam do Evropy.

Běžte si promluvit s tím, kdo objednával. S největší pravděpodobností zjistíte, že šlo o službu, která byla poskytnuta konkrétní osobě. Velmi často ono zmíněné poskytnutí služby výuky na dálku. Kurzy, nebo třeba certifikace. Objednatel, váš firemní odborník na danou problematiku, měl nutkavý pocit, že by byla věčná škoda, kdyby na tom certifikátu, co nakonec dostane, byla nějaká zmínka o vaší firmě. Zdálo se mu výrazně lepší, kdyby na certifikátu bylo jenom jeho jméno. Takže na objednávce pečlivě zapřel všechny údaje o firmě. Všude napsal jenom sebe jako fyzickou osobu a možná i zaplatil soukromou kreditkou. A ve finále vám donesl doklad, který je opravdu vystavený na jeho jméno. A který je také zdaněný na základě údajů, které dodavatel dostal k dispozici. Jestli dostanete chuť za objednávku zodpovědného provinilce zabít, tak to nedělejte. Léta ve vězení za to nestojí (i když to teď možná vidíte jinak). Všechno se dá vyřešit.

Takže co s dokladem s DIČ začínající EU

Můžete se pokusit uvést věci do stavu, v jakém měly být. Tedy obrátit se dodavatele a požádat ho o vystavení jiného dokladu a vrácení účtované české daně. Pokud se touto cestou vydáte, tak mi dovolte popřát vám hodně štěstí. Moc si od toho ale neslibujte. Šance, že se s vámi bude vůbec někdo bavit je poměrně mizivá. Nicméně sepsat poníženou supliku v některém z jazyků, které jsou celosvětově rozšířenější než čeština, by snad šlo. Zkuste to.

Pravděpodobný výsledek je ten, že buď budete ignorování, nebo zpět příjde mail, ve kterém se dočtete něco o tom, že už se nic nedá dělat. Tak co tedy dál?

Dodanit. Je to smutné, ale na tu daň vyčíslenou na dokladu už nedosáhnete.§72 odst.2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona. Byla daň na dokladu uplatněna dle zákona? Nebyla. Nelze ji tedy nárokovat. Naštěstí to nebývají vysoké částky. Zpravidla stokoruny, nebo nízké tisíce.

Přijali jste službu. Služba má místo uskutečnění zdanitelného plnění v ČR. Je potřeba dodanit. Pokud jste plátci DPH, tak provedete reverse charge. Obdobně jako při přijetí služby od dodavatele z EU. Následně vykazujete v přiznání k DPH na řádcích 12 nebo 13 (v závislosti na použité sazbě daně) a na řádku 43 nebo 44 (opět v závislosti na sazbě daně).

S přihlédnutím k §36 (…Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění..) bych doporučil vzít jako základ daně celkovou částku, tedy včetně případné české daně uvedené na dokladu.

A co kontrolní hlášení? Tam se taková plnění (přijetí služby od zahraniční osoby) uvádí v sekce A.2. Tedy tam, kde běžně vykazujete plnění přijatá od unijních plátců. Je to trošku matoucí, protože toto plnění vykazujete bez DIČ. Žádné EU12345 tam nepište. Váš dodavatel nemá DIČ, jenom DEČ. Nenechte se zmást tím, že při podání kontrolního hlášení dostanete propustnou chybu s tím, že chybí DIČ. Oni to nemyslí až tak vážně. Je to spíš takové upozornění. V pokynech k vyplnění se jednoznačně uvádí, že v tomto případě nevykazujete ani kód státu, ani kmenovou část DIČ. Finanční správa dokonce vydala aktualitu, kde tento postup popisuje jako jediný správný.

A co s českou daní na dokladu

Do nákladů samozřejmě. Otázkou je, jestli do nákladů daňových, nebo nedaňových. Osobně bych spíše upřednostnil náklady daňové, protože i když nám tato částka byla účtována neoprávněně, tak její vymáhání by bylo nákladnější, než nechat věci ve stavu v jakém jsou. Nicméně váš daňový poradce či auditor může mít jiný názor. Zeptejte se ho a zařiďte se podle toho, co vám řekne.

Zdanění elektronických služeb na Daňovém portálu

Přijetí služby od zahraniční osoby povinné k dani se sídlem mimo území EU v Kontrolním hlášení na Finanční správě