Ekonomie pro neekonomy – Rozvaha

Rozvaha

Nedávno jsem v nějakém médiu zaslechl ono obligátní „Vytuneloval firmu, vyvedl aktiva a ponechal v ní jen pasiva“. Jistě jste nějakou takovou formulaci také slyšeli. Možná to netušíte, ale takové tvrzení je naprostý nesmysl. Samozřejmě chápu, co tím chtěl autor říci, ale přesto je to pořád pěkná hloupost. Přivedlo mě to k zamyšlení a posléze i k napsání tohoto článku.

Rozvaha

Stejně jako každá jiná profese i ekonomové používají svoji vlastní terminologii. V ní jsou jednak ošklivá cizí slova po jejich vyslovení je každému jasné, že jde o něco strašně složitého (jako třeba forfaiting), ale i slova jednoduchá. Slova, která každý zná. Běžně je používá (jako třeba vlastní jmění) a je tedy každému naprosto jasné, co znamenají. Pro ekonomy bohužel povětšinou znamenají něco úplně jiného. Spousta výrazů má pro ně jednoznačně definovaný význam, který je velmi vzdálený tomu jak jsou chápany zbytkem společnosti. A pak dochází k nedorozumění.

Šokující odhalení

Možná by bylo pěkné začít několika šokujícími odhaleními. Aktiva a pasiva jsou věci, které najdeme na Rozvaze (to zase takový šok nebyl, mnozí z vás to tušili). Ale pokračujeme. Aktiva jsou vždy a za všech okolností ve stejné výši jako pasiva. A to i v případě, že firmu někdo vykrade/vytuneluje. Pokud by v nějaké firmě měla aktiva a pasiva různou hodnotu, tak by to nejspíše znamenalo že rozvahu hlavní účetní sestavoval pod vlivem něčeho velmi omamného a pravděpodobně nelegálního. Pořád málo šokovaní? A věděli jste, že vlastní jmění je pasivum? Stejně jako zisk? Ano. Zisk je pasivum. Opravdu se nebavíme o ztrátě. Čím vyšší je zisk, tím vyšší jsou pasiva. Jste šokovaní? Pokud ano, tak tento článek je určený přímo pro Vás.

Tak.. Už mám Vaši pozornost? Tak to jsem rád. Když se tak pěkně soustředíte, tak se spolu na Rozvahu podíváme.

Co to vlastně Rozvaha je

Nejdříve malé představení Rozvahy. Je to výkaz který nabízí jeden z pohledů na firmu. Stejně jako Výkaz zisků a ztrát a Výkaz peněžních toků (to je to, čemu se ošklivě říká CashFlow). Každý z nich nabízí pohled jiný a každý se hodí pro jiné účely. Rozvahu najdete po celém světě (Islámským státem si nejsem úplně jistý) i když se jí samozřejmě říkají různě. Třeba Balance sheet nebo Súvaha. Struktura rozvahy se může měnit v čase a místě, ale základní princip je vždy a všude stejný.

Na Rozvaze vždy najdeme dvě základní věci. Aktiva a Pasiva.

Aktiva

Pod Aktivy si většina lidí představí majetek a představuje si to naprosto správně. V aktivech najdeme věci jako Dlouhodobý majetek, Zásoby, Pohledávky, nebo Peníze. Jsou tam pravda i takové podivné položky jako Goodwill, Odložená daňová pohledávka nebo Komplexní náklady příštích obdobích, ale těmi si to nebudeme komplikovat. V principu je to opravdu tak, že v aktivech je majetek a pokud je účetnictví dobře vedené (což mnohdy není), tak jeho cena odpovídá zhruba tržní ceně.

Pasiva

Ale co jsou to vlastně Pasiva? Hodně lidí si myslí, že pasiva jsou dluhy. To nejsou. Obráceně to pravda platí. Dá se říct, že dluhy jsou pasiva. Ale pasiva nejsou dluhy. Pasiva jsou mnohem širší pojem. Jsou to totiž Zdroje.

Aktiva popisují co máme a Pasiva nám říkají, kde jsme na to vzali.  

Ono to trošku svádí. Slovo „aktiva“ evokuje něco dobrého. Aktivního. Pasiva obráceně. Pasivní. Líný. Špatný. A jsme u dluhů. Ty většina lidí považuje také za špatné. Na pasivech není nic špatného. Aktiva a pasiva jsou dvě strany jedné mince. Proto musí být vždy vyrovnaná. Ve stejné hodnotě. Protož pokud něco mám, tak musím vědět, kde jsem na to vzal. Říká se tomu bilanční princip. Je to nejdůležitější princip v účetnictví.

Bilanční princip

Bilanční princip je vlastně to známé Má dáti – Dal. Každá věc, co se ve firmě stane, se zapisuje dvěma řádky. Protože vždy jsou potřeba změnit dvě věci. Pokud jeden zápis navýší nějakou položku v aktivech, druhý musí zvednou i nějakou položku v pasivech. Pokud se jedna položka v aktivech sníží, musí se jiná položka v aktivech zvýšit. Další varianty si jistě domyslíte.

Co vlastně v Pasivech najdeme? Krom spousty složitých věcí, tam najdeme 3 základní položky.

Základní kapitál

Nebo také základní jmění. To je hodně zjednodušeně to, co firma dostala od svého majitele či investora. Nemusí to být nutně hned na začátku při jejím založení. Firma může svůj základní kapitál navyšovat (či snižovat) i později. Jedná se tedy o peníze (zdroje) které jsou její, nikomu je nedluží, ale nevydělala si je. Představte si, že si založíte firmu. Budeme ignorovat všechny složitosti. Daně, poplatky. Zjednodušíme celou záležitost až na kost. Při založení firmy jí musíte dát nějaké peníze do počátku. Musí začít s něčím hospodařit. Kdysi takové minimum bylo u klasických společností s ručením omezeným 100 000. Později 200 000 a dnes to už jde i s jednou korunou. ale jedna koruna je drobátko nepraktická. S takovou částkou se moc podnikat nedá. Firma si hned po založení kapitál může půjčit, ale pro náš příklad si založíme společnost se základním kapitálem 10 000 korun. Oběhneme nějaký ten úřad (dnes už překvapivě málo úřadů), koupíme si kasičku a do ní si peníze uložíme. jak bude vypadat naše počáteční rozvaha?

  Aktiva   Pasiva
 Peníze 10 000 Základní kapitál 10 000

Aktiva i pasiva máme vyrovnané. Máme peníze v kasičce vykázané v aktivech a základní jmění ve stejné hodnotě v pasivech.

Zisk

Zisk a fondy tvořené ze zisku najdeme v několika různých řádcích. V pasivech najdeme věci jako Výsledek hospodaření běžného účetního období, Výsledek hospodaření minulých let, Rezervní fond a další. Mají jedno společné. Všechny jsou tvořeny ze zisku. Čím větší zisk, tím větší položka v pasivech. Pokud má firma ztrátu, tak se pasiva snižují.

Ukážeme si to na dalším příkladu. Už máme 10 000 v kasičce, tak je půjdeme utratit. Koupíme za ně zboží. Protože máme peníze v hotovosti v kasičce, tak budeme platit v hotovosti. A opět pro zjednodušení zanedbáme jakékoliv daně. Co budeme mít po nákupu v rozvaze?

  Aktiva   Pasiva
 Zásoby 10 000 Základní kapitál 10 000

V pasivech se nic nezměnilo. Nebyl důvod. Vyměnili jsme jen jeden majetek za druhý majetek. Aktivum za aktivum. Peníze za zboží.

  Aktiva   Pasiva
 Peníze 18 000 Základní kapitál 10 000
Zisk 8 000

A protože kapitál se musí točit, tak zásoby prodáme. Jak jinak, než s pěkným ziskem. Prodáme zboží za 18 000 a vyděláme hezkých 8 000. Hotovost se nám osvědčila, tak u ní zůstaneme. Prodáme za hotové a hotovost dáme zase do kasičky. Jak vidíte aktiva a pasiva jsou zase ve stejné výšce. V aktivech máme 18 000, což jsou naše peníze v kasičce, a v pasivech původní základní kapitál ve výši 10 000 plus zisk 8 000.

Další zajímavou položkou na Rozvaze je Vlastní kapitál.

Vlastní kapitál

Jedná se vlastně o součet základního kapitálu a zisku. Když se nad tím zamyslíte, tak vlastní kapitál jsou vlastní zdroje. Pokud celková výška aktiv je stejně velká jako vlastní jmění, tak nikomu nic nedlužím. Veškerý majetek jsme si koupili z vlastních peněz. Jak původně do firmy vložených, tak později vydělaných. Nikomu nic nedlužíme. Nicméně nikomu nic nedlužit se povede jen málokomu. Proto snad každá firma má ve své rozvaze i cizí zdroje.

Cizí zdroje

To jsou opravdu dluhy. Dluhy bankám, nezaplacené faktury, dluhy vůči státu, dluhy vůči zaměstnancům a všechno ostatní, co si pod pojmem „dluh“ umíte představit. Pro názornost si to také ukažme na příkladu.

  Aktiva   Pasiva
 Peníze 18 000 Základní kapitál 10 000
Účty v bankách  100 000 Zisk 8 000
Bankovní úvěry 100 000

Podnikatelský plán nám funguje, tak proč si nepůjčit v bance a podnikání pořádně rozjet. Zajdeme do banky a půjčíme si 100 000. Jak vidíte v tabulce, tak pořád aktiva odpovídají pasivum. V aktivech máme 18 000 v kasičce a 100 000, které nám banka převedla na účet. V pasivech 10 000 kdysi do firmy vložených jako základní jmění, 8 000 zisk za našeho jediného obchodu a bankovní úvěr ve výši 100 000.

Jak vidíte na rozvaze není nic složitého. Říká nám, co máme a kde jsme na to vzali. Na pasivech není nic špatného a rozhodně nelze ukrást aktiva a ponechat ve firmě pasiva. Samozřejmě věci jsou složitější, než jsem je popsal. Článek je určený pro laiky. Pevně doufám, že nikdo z vás nenabyl dojmu, že po jeho přečtení má dostatečnou kvalifikaci pro pozici ekonomického ředitele ČEZu. Popravdě by vás s právě nabytými znalostmi vyhodili i při zkoušce z ekonomie na jakékoliv vysoké škole. Když tak nad tím přemýšlím, pravděpodobně i na střední škole. Ale pro prvotní orientaci právě přečtené postačovat bude.

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: