Ekonomie pro neekonomy – Úrokové sazby ČNB

Úrokové sazby ČNBMožná mnozí z vás už nejednou přemítali, co to vlastně jsou ty sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB) o kterých se píše v médiích. Proč jsou důležité. K čemu je diskontní sazba, lombardní sazba, repo sazba. K čemu je PRIBOR o kterém se mluví zhruba stejně často. Budete se divit, ale minimálně některé z těchto úrokových sazeb se dotýkají každého z nás. Přímo i nepřímo.

Úrokové sazby ČNB

Asi každý z nás ví, že ČNB znamená Česká Národní Banka. Mnozí ale netuší, že navzdory svému jménu má tato instituce s bankou poměrně málo společného. Nebo alespoň s běžnou bankou. Má jen pramálo společného s běžnými komerčními bankami jako je třeba ČSOB, Komerční banka nebo třeba i Česká spořitelna.

ČNB je něco jako státní úřad. Státní úřad na kontrolu měny a inflace. Třeba jako hydrometeorologický úřad. Ten pro změnu hlídá, kolik vody nám teče v řekách a když je jí moc, tak spouští alarm. ČNB hlídá zejména inflaci a kurz měny a když je moc inflace, tak se s tím snaží něco dělat. Její možnosti jsou popravdě omezené, ale může se alespoň o něco pokusit.

Vraťme se ale k sazbám. První zajímavou sazbou je PRIBOR. Ten ČNB nevyhlašuje, ale ovlivňuje ho.

PRIBOR

Plným jménem „Prague InterBank Offered Rate “tedy „pražská mezibankovní nabídková sazba“, je průměrná úroková sazba, za kterou si banky na českém trhu navzájem půjčují peníze. Nebo jsou si alespoň za tyto sazby peníze ochotny půjčovat. Přesný postup určení této sazby je poněkud komplikovanější.

Jak to vlastně funguje. Řekněme, že na trhu jsou dva druhy bank. Jedny mají peníze a ty druhé nemají. Zní to hrozně. Já vím. Takže to radši upřesním. Do prvního typu bank lidé a organizace nosí peníze a ukládají je tam. Banky pohlížejí na peníze jako na materiál. V zásadě stejně jako se truhlář dívá na dřevo. Je to materiál, z kterého se něco vyrobí. Truhlář vyrobí ze dřeva stůl, banka vyrobí z peněz úvěr. Vezme peníze a někomu je půjčí.

Banky, do kterých si lidé ukládají peníze, jsou takoví výkupci suroviny. Vykupují od lidí peníze a platí jim úrokem. S části takto vykoupených peněz vyrobí úvěry a někomu je prodají, ale spoustu suroviny (peněz) nedokáží zpracovat. Ono není až tak jednoduché prodat úvěr. Takže se jim spousta peněz jen tak neužitečně válí ve sklepě. A to je příležitost pro druhý typ bank. Pro ty, které peníze nemají, ale rády by také vyráběly a prodávaly peníze. K nim lidé peníze nenosí. Kolikrát si ani u takové banky nelze otevřít běžný účet. Ale to není problém. Taková banka si peníze půjčí od banky, která jich má až příliš. Koupí si surovinu ke zpracování. A půjčí si za PRIBOR.

PRIBOR je vlastně cena peněz, kterou si banky platí mezi sebou. Na začátku jsem se zmínil, že některé ze sazeb mají přímý vliv na každého z nás. A tato je jedna z nich. Její výše přímo ovlivňuje cenu půjček. Čím vyšší PRIBOR tím vyšší úrok budete mít na své hypotéce, nebo spotřebním úvěru. Banka vezme cenu „materiálu“ (peněz) vyjádřenou PRIBOREM, navýší ji o přirážku za riziko (to ony mají vcelku dobře spočtené) a přidá svůj zisk. ale u dražších půjček to nekončí.. Čím dražší půjčky tím víc se ochlazuje ekonomika. Když jsou půjčky levné tak se firmám více vyplácí investovat. A pokud investují (třeba do nové linky) tak potřebují víc lidí. Když potřebují víc lidí, tak klesá nezaměstnanost a když klesá nezaměstnanost, tak se jim ti lidé hůř hledají a firmy jsou více ochotné zvedat mzdy. Pokud ekonomika ochlazuje, roste PRIBOR, tak nejenom že Vám šéf nejspíš nepřidá, ale taky možná přijdete o práci.

Ale dá se na to dívat i z druhé strany. Pokud roste PRIBOR, tak se zvyšuje i cena vašich peněz, které půjčujete bance. Banka bude ochotna zaplatit víc a zvedne úrok na termínovaných vkladech. Jak vidno, tato sazba přímo ovlivňuje život každého z nás.

Pokud se chcete podívat, kolik si zrovna blanky platí mezi sebou, tak můžete pmocí tohoto odkazu. Kupříkladu 22.1.2016 byl jednodenní PRIBOR 0.13%. Tedy půjčka na jeden den stála 0.13% ročně. Jednoroční PRIBOR pak stál 0.45% ročně. Úrokové sazby jsou to velmi nízké. Je to dané tím, že je prostě mnohem víc lidí kteří si peníze ukládají do bank, než těch, kteří si chtějí půjčit. Doslova a do písmene jsou banky plné peněz, které nikdo nechce. No dobře. Asi by bylo přesnější napsat, že jsou plné peněz, které si nikdo nechce půjčit a následně vracet.

Diskontní sazba

To je už opravdu sazba, kterou vyhlašuje ČNB. Její princip je jednoduchý. Za tuto sazbu si mohou běžné banky (komerční banky) u ČNB přes noc uložit bez zajištění volné peníze. Stejně jako si vy ukládáte u komerčních bank volné prostředky, tak komerční banky si je mohou uložit u ČNB. Pokud si je tam uloží, ČNB jim za to platí úrok ve výši diskontní sazby. I když jisté rozdíly by se našly. Je to jenom krátkodobé uložení a minimální částka je 300 milionů a dále celé násobky 100 milionů. Kdo z vás to má?

Jistě se ptáte, proč je to důležité. Kvůli PRIBORu o kterém jste četli o pár odstavců dříve a o kterém už víme proč je pro nás, běžné občany, tak důležitý.

ČNB pomocí diskontní sazby může s PRIBOREM (a potažmo s cenou půjče a hypoték) manipulovat. Řekněme, že PRIBOR je 0.5 % a ČNB vyhlásí diskontní sazbu 1.0 %. Která z komerčních bank by půjčovala jiné komerční bance za půl procenta, když peníze může uložit u ČNB za celé procento? Samozřejmě žádná. Pokud ČNB zvýší diskontní sazbu na 1.0%,  tak PRIBOR bude rozhodně vyšší než 1%. Pokud ČNB chce zvýšit cenu půjček (nebo obecně úvěrů), tak zvýší diskontní sazby. Pokud chce cenu půjček snížit (nebo alespoň vyvolat tlak na snížení ceny půjček), tak postupuje obráceně. Snižuje diskontní sazby

Jistě se ptáte, proč by ČNB dělala takovou ošklivou věc, jako je prodražování hypoték a půjček. Ona to dělat musí. Jejím hlavním úkolem je hlídání inflace. Pokud se ekonomika rozjede příliš velkou rychlostí a začne výrazně růst inflace, tak prodražení úvěrů je poměrně dobrým nástrojem na její ochlazení. Nicméně vysvětlení toho, co to vlastně je inflace, jak funguje, jak se s ní dá bojovat a proč je třeba s ní bojovat by vydalo na samostatný článek. V této chvíli se omezme na tvrzení, že ČNB musí inflaci hlídat a někdy kvůli tomu potřebuje přinutit lidi a firmy aby omezily nakupování a začali víc šetřit. A jedním z významných nástrojů, které na to má je právě změna diskontní sazby.

Zjistit momentální diskontní sazbu můžete na stránkách ČNB. 22.1.2016 byla diskontní sazba 0.05% ročně. Jak vidno, ČNB tuto sazbu snížila prakticky až na nulu. Čistá nula to být nemůže z čistě technických důvodů. Na hodnotu diskontní sazby je navázáno několik dalších záležitostí a čistý nula by jim způsobovala problémy.

2 týdenní Repo sazba

Další v řadě je takzvaná dvoutýdenní repo sazba. Velmi důležitá sazba fungující z jistého úhlu pohledu stejně jako diskontní sazba. Pomocí této sazby ČNB stahuje likviditu z trhu a též manipuluje s PRIBORem. Čím více likvidity koluje na finančních trzích, tím víc si ji lidé a firmy mohou půjčit a pokud si ji půjčí, tak ji i utratí. Čím víc se utrácí, tím větší tlak na růst inflace. V určité chvíli toho může mít ČNB už dost (jak jsme si řekli, jejím hlavním úkolem je inflaci hlídat) a začne likviditu stahovat.

ČNB si vlastně půjčuje od komerčních bank hotovost a dává jim za to cenné papíry. Po skončení splatnosti centrální banka cenné papíry vykoupí zpět a přidá i úrok v dohodnuté sazbě. Základní dobou splatnosti je 14 dní. Banky mají zajištěnou půjčku (dostanou cenné papíry) a navíc ještě úrok. Pokud komerční banka půjčí hotovost centrální bance, tak ji nemůže půjčit lidem. Objem úvěrů klesá a úroky u úvěrů rostou.

Momentálně je tato ve stejné výšce jako diskontní sazba. Tedy 22.1.2016 to bylo 0,05%

Lombardní sazba

V principu jde o opak diskontní sazby. Banky si mohou přes noc půjčit hotovost od ČNB pokud svou půjčku zajistí cennými papíry. Tím, že komerční banky takto mohou získat potřebnou hotovost, lombardní sazba vlastně tvoří maximum PRIBORU. Stejně tak jako PRIBOR nemůže být nižší než diskontní sazba, nemůže být ani vyšší než lombardní sazba. Pokud by byl PRIBOR vyšší, tak si všechny komerční banky půjčí raději od ČNB za nižší lombardní sazbu, než na mezibankovním trhu za vyšší PRIBOR.

Momentální výše lombardní sazby je 0,25%

PMR

Neboli Povinné Minimální Rezervy. Hodně zjednodušeně mají všechny banky a stavební spořitelny povinnost držet u centrální banky jistý objem peněžních prostředků. Jsou to momentálně 2% z takzvaných primárních závazků, což jsou, zase hodně zjednodušeně, vklady od lidí. Banky tedy musí malou část z toho, co si u nich uložíte, držet v hotovosti u centrální banky pro případ, že budou potřebovat víc hotovosti než předpokládaly. Je to jenom jakési opatření, které slouží k hladkému fungování bank a na nás nemá přímý dopad.

 

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: