V kontrolním hlášení se nachází celá řada nástrah a minových polí, která nejsou příliš diskutována. V tomto prvním díle miniseriálu o kontrolním hlášení probereme všeobecné záležitosti. Termíny, sankce a doporučení jak se sankcím vyhnout.

Obecné informace

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení.

Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH.

Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

K čemu by to mělo sloužit

Údajně k omezení daňových úniků. Možná. Určitě to bude fungovat tak, že to co vykáže jedna strana ve svém kontrolní hlášení v položkové sekci na vstupu musí mít druhá strana ve stejném, nebo v některém z předcházejících měsíců, v položkové sekci na výstupu. Pokud se tyto dva údaje nespojí, tak má někdo problém. Ale dá se tím kontrolovat mnohem víc věcí. Státní správa z toho velmi dobře pozná, kdo s kým obchoduje. Vzhledem k tomu, že se vykazují i plnění vůči firmám-neplátcům, tak se jim bude lépe kontrolovat, jestli už nepřekročily limit pro to aby se plátci staly. Pokud živnostník-neplátce DPH nakoupí v průběhu roku materiál za 900 000 a pořád se ještě nestal plátcem, tak mu pravděpodobně dorazí kontrola a bude chtít vědět cos  tím materiálem udělal, že ještě nemá tržby 1 000 000,- (limit pro povinné plátcovství).

Stejně tak pokud nějaký plátce nakupuje a nakupuje a DPH si z nákupů nenárokuje, tak to nakonec někomu začne být divné. Sice neexistuje povinnost si od státu nárokovat DPH, ale je poměrně neobvyklé když někdo nedělá. Časem pak nejspíš dorazí kontrola a bude se dožadovat odpovědí. Jako kupříkladu co s tím materiálem plátce udělal, jestli ho má vůbec v účetnictví a jestli ho náhodou neprodal včetně práce načerno.

Na druhou stranu. Plnění se většinou (jsou z toho pravidla výjimky) položkově vykazují pouze pokud je jejich hodnota (základ + daň) vyšší než 10 000,-. Nižší částky se vykazují „jedním číslem“ za celý měsíc. Z toho už pak nejde nic poznat. Ani kdo si to vlastně koupil.

Kdo podává kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení obecně podávají osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt.

Kdo nepodává kontrolní hlášení

• Osoba, která není plátcem DPH
• Identifikovaná osoba
• Plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu).
• Plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH (např. poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání a nájem vybraných nemovitých věcí, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc a provozování loterií a jiných podobných her atd.).

Termín podání

Kontrolní hlášení podávají právnické osoby měsíčně a to bez ohledu na to, zda jsou měsíční, nebo kvartální plátci daně.  Kvartálně kontrolní hlášení podávají pouze fyzické osoby – kvartální plátci DPH. Termín podání je nejpozději 25. den po skončení zdaňovacího období. Pokud připadá 25. den na víkend či svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den.  Nicméně na rozdíl od přiznání k DPH zde neexistuje 5 denní ochranná lhůta, ve kterém můžete podat sice pozdě, ale bez pokuty.  Pokud tedy podáte 26. a 25. byl běžný pracovní den, tak automaticky dostanete pokutu 1 000 Kč. Jakkoliv je možné, že tato automatická pokuta nebude v prvních měsících po startu kontrolních hlášení uplatňována.

Druhy kontrolního hlášení

Řádné kontrolní hlášení je takové, které máte povinnost podat nejpozději v termínu pro podání hlášení. Nicméně řádné je každé první podání za dané období, i když je podáno po termínu..

Opravné kontrolní hlášení podáváte poté, co jste již podali řádné, ale stále v řádném termínu pro podání kontrolního hlášení. Tedy pokud podáte řádné, později zjistíte že je potřeba v něm něco opravit, ale stále ještě neuplynul termín pro podání kontrolního hlášení. Opravné hlášení se podává ve stejném rozsahu jako řádné. Tedy podáváte úplně všechno, nikoliv jenom změny. Pokud podáte opravné hlášení tak správce daně bude přihlížet pouze k tomuto a původní řádné kontrolní hlášení nebude brát v potaz.

Následné kontrolní hlášení je hlášení, které podáváte po termínu pro podání. Existuje několik druhů následného hlášení.

1. Následné kontrolní hlášení, které podáváte v okamžiku, kdy jste sami zjistili chybu v některém z předchozích kontrolních hlášení. Opravujete tedy bez výzvy správce daně. Takové následné kontrolní hlášení podáváte také v plném rozsahu. Podání následného kontrolního hlášení bez výzvy správce daně je bez sankce.
2. Následné kontrolní hlášení podané na základě výzvy správce daně. V takovém případě na kontrolní hlášení uvádíte i jednací číslo výzvy.
   1. Správce daně Vás může vyzvat k podání kontrolního hlášení, pokud jste tak neučinili v termínu. Pokud nemáte povinnost podat kontrolní hlášení (v daném období jste neuskutečnili žádné plnění, které se v kontrolním hlášení vykazuje), tak na portálu daňové správy vyplníte hlavičku hlášení s údaji Vaší firmy, vyplníte číslo výzvy správce daně a vyberete ze seznamu, že nemáte povinnost podat kontrolní hlášení. Podepište a odešlete, nebo si uložte soubor pro pozdější odeslání přes datovou schránku. Bohužel nelze předem podat „prázdné“ kontrolní hlášení tak jak je tomu u přiznání k DPH. Musíte počkat, až Vás správce vyzve, tím získáte číslo jednací výzvy a teprve následně můžete správci daně sdělit, že povinnost podat kontrolní hlášení nemáte. Pokud jste povinnost měli, ale hlášení jste nepodali, tak podáte řádné kontrolní hlášení v plném rozsahu s uvedením čísla jednacího výzvy a dostanete pokutu. Tentokrát ale už 10 000 Kč
   2. Správce daně Vás může vyzvat k ověření správnost Vámi uváděných údajů. To nutně neznamená, že něco máte špatně. Problém může mít druhá strana. Správci daně se prostě nespárovalo některé z Vašich plnění s tím, co uvádí Váš odběratel nebo dodavatel. Ověřte tedy správnost a pokud si myslíte, že to máte správně tak opět vyplňte na portálu daňová správy hlavičku Vaší firmy, číslo výzvy a vyberte ze seznamu, že Vámi podané údaje jsou správné. Pokud zjistíte problém na Vaší straně, tak opět podáváte následné kontrolní hlášení v plném rozsahu. Tedy všechno, nikoliv jenom opravené údaje.

Termín pro podání následného kontrolního hlášení je 5 kalendářních dnů od doručení výzvy správce, nebo od okamžiku, kdy jste sami zjistili, že něco opravit máte. Lhůta je to velmi krátká.

Sankce

1. 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
2. 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
3. 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
4. 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě.

Tedy pokud v průběhu 5 kalendářních nestihnete podat následné kontrolní hlášení po výzvě správce, tak i když budete mít všechno správně a řádné kontrolní hlášení jste podali včas, tak Vás to bude stát 30 000 Kč. Jedná se o automatické pokuty. Správce daně je musí dát ze zákona. V plné výši a nelze je odpustit.  I když je možné, že v prvních měsících fungování kontrolního hlášení (v rozporu se zákonem) uplatňovány nebudou.

Doručování emailem

To je prosím čiré zoufalství. Při podání kontrolního hlášení musíte povinně vyplnit jeden ze dvou údajů. ID datové schránky (pokud ji máte), nebo emailovou adresu. Právnické osoby mají datovou schránku zřízenou ze zákona a zcela jistě ji pro kontrolní hlášení budou používat. Fyzické osoby datovou schránku mají jenom tehdy, pokud o ni požádaly. Pokud ji tedy nemají, tak musí použít pro komunikaci se správcem daně email. Ale to není dvakrát moudré.

Stát se s Vámi nebude párat. Nikdo Vám nic nebude posílat poštou. Všechno, co se týče kontrolního hlášení bude zasíláno elektronicky. Pokud uvedete emailovou adresu tak jejím prostřednictvím. Ale doručování pomocí mailu je nespolehlivé, tak si stát ulehčil situaci, přenesl rizika na Vás a hezky si určil, že emailová zpráva se považuje za doručenou v okamžiku, kdy Vám ji správce daně pošle. Vzhledem ke lhůtě v délce 5 kalendářních dnů, které máte na odpověď správci daně, je to poměrně riskantní záležitost. Proti této fikci doručení se nelze odvolat. Vůbec Vám nepomůže, že si přinesete potvrzení, že Váš poskytoval připojení měl výpadek, mail mu nefungoval a Vy jste si ten mail prostě nemohli přečíst. Je to úplně jedno. Mail byl doručen ze zákona už v okamžiku, kdy ho správce odeslal. Tečka. A pokud nestihnete zareagovat v oné lhůtě 5 kalendářních dnů od doručení (v případě mailu do odeslání) tak Vás čeká automatická pokuta ve výši 30 000,-, kterou nelze odpustit ani prominout.

A nejde jenom o to, že ten mail opravdu nedorazí (spadne do spamu, nebo cokoliv jiného), ale i o to, že si zkracujete lhůtu na vyřízení. Je velmi komplikované kontrolovat email každý den. Můžete se snažit, ale pak na to jednou zapomenete/onemocníte/pojedete na dovolenou a máte problém.

Možná by bylo dobré zvážit, zda neomezit rizika a pořídit si datovou schránku. Netvrdím, že vlastnit datovou schránku má jenom samé výhody, ale jsou situace (jako třeba kontrolní hlášení), kdy výhody převýší nevýhody.

Doručování do datových schránek

U datových schránek je to přece jenom o něco jednodušší, bezpečnější a lhůty rozumnější. Když už nic, tak se dá alespoň spolehnout na to, že zpráva Vám do datové schránky vždy dorazí.

U datových schránek jsou 3 důležitá data:

1. Datum dodání. Jedná se o datum, kdy je do Vaší datová schránka doručena datová zpráva. Zjednodušeně jde o okamžik, kdy Vám správce daně pošlu výzvu. Odeslání a dodání proběhnou téměř v jednom okamžiku. Nicméně samo dodání ještě o ničem nerozhoduje.
2. Datum doručení. Dojde k němu v okamžiku, kdy oprávněná osoba nahlédne do Vaší datové schránky dříve než 10. den po dodání. Tím nahlédnutím se opravdu myslí to, že se někdo do datové schránky přihlásí. Bez ohledu na to, zda konkrétní datovou správu četl či nikoliv. Po přihlášení se všechny dodané datové správy považují za doručené.
3. Datum doručení fikcí. K tomu dojde automaticky 10. den po dodání, pokud se od okamžiku dodání nikdo do datové schránky nepřihlásil. Tedy pokud Vám správce daně pošle správu 1.3., nikdo se do datové schránky nepřihlašuje, tak 10.3. je zpráva považována za doručenou a začíná Vám běžet 5. denní lhůta pro podání následného kontrolního hlášení.

Tedy pokud si určíte pravidlo, že minimálně každé pondělí nahlédnete do datové schránky, tak nikdy nedojde k fikci doručení a vždy budete mít svých 5 kalendářních dnů na vyřízení požadavku správce daně. Nehledě na to, že si datovou schránku můžete nastavit tak, že Vám bude posílat sms pokaždé, když do datové schránky dorazí nějaká zpráva.

Malá poznámka. Pokud by bylo nejhůř, tak se dá domáhat i neúčinnosti fikce doručení. Nicméně této neúčinnosti se musíte domáhat sami a soudně.

Adresát, vůči kterému byla uplatněna fikce doručení, se může domáhat neúčinnosti doručení fikcí, pokud si ze závažných důvodů nemohl zprávu vyzvednout. Mezi takové důvody může patřit hospitalizace, delší služební cesta nebo dovolená.

Malá poznámka a varování na závěr prvního dílu

Rád bych upozornil ještě na jednu věc, která se netýká přímo jenom kontrolního hlášení, ale obecně všech podání v xml formátu.

Generální finanční ředitelství vydalo sdělení  ve kterém mimo jiné píše:

 Od roku 2016 je navrhována novela zákona o dani z přidané hodnoty, která mění ustanovení § 101a tak, že podání, které nebude učiněno ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, bude automaticky považováno za neúčinné. Smyslem této úpravy je zpřísnit podmínky pro elektronická podání, která jsou podávána v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími ze zákona o DPH.

Zmíněné ustanovení ještě zákoně o DPH není  (nebo se mi ho nepovedlo dohledat), nicméně bylo by lepší s tím už dnes počítat. Momentální praxe je taková, že pokud podáte třeba přiznání k DPH v xml formátu prostřednictvím datové schránky a bude v něm nějaká malá formální chyba (což je třeba telefonní spojení uvedené v nevhodném formátu) je správce daně akceptováno. Vyzve Vás k opravě, ale podání je účinné. Máte podáno. Pokud by došlo k zákonné úpravě o které informuje Generální finanční ředitelství, tak by takové podání bylo neúčinné. Tedy bylo by to stejné, jako kdyby jste ho nepodali. Správce daně navíc nemá povinnost Vás upozornit na to, že jste nesplnili svou zákonnou povinnost a přiznání jste nepodali. Což by v případě kupříkladu kontrolního hlášení mohlo přijít dost draho.  I pokud podáváte podání přes datovou schránku, tak vždy nahrajte xml soubor nejdříve na portál daňové správy, kde bude automaticky zkontrolován. Pokud portál nenahlásí žádnou neprůchozí chybu, tak soubor můžete bez obav poslat i přes datové schránky.

Toliko k obecným záležitostem a příště se budeme věnovat konkrétním nástrahám a minovým polím v kontrolním hlášení.

A přidám ještě odkaz na web Finanční správy se studijním materiálem.

Další články ke kontrolnímu hlášení

Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Dobropis

Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Self Billing

Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Díl III.

Jak se neutopit v kontrolním hlášení -Díl II.