Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Dobropis

dobropis v kontrolním hlášení

Nepřekvapivě i u dobropisů nám kontrolní hlášení zkomplikovalo život. Nejsou to komplikace zásadního charakteru, ale je dobré o nich vědět a počítat s nimi. V článku se budeme věnovat náležitostem opravného daňového dokladu, datem povinnosti přiznat daň a vykazováním v kontrolním hlášení.

Dobropis v kontrolním hlášení

Nejdříve něco o tom, co se vlastně dobropisem myslí dle zákona o DPH. Ten totiž tento pojem nezná. Tam si můžeme počíst jenom o opravných daňových dokladech, což je trošku širší termín. Opravné daňové doklady jsou několika druhů, ale dnes se budeme bavit o těch řekněme klasický opravných dokladech popsaných v §42.

Plátce opraví základ daně a výši daně

  1. při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
  2. při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně podle § 36 a 36a, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,
  3. při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,
  4. pokud nedojde k dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d),
  5. při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo
  6. pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.

Nejčastěji budeme postupovat podle bodu a., tedy opravovat základ daně a výší daně při vracení celého nebo části zdanitelného plnění. dobropis při reklamaci, snížení kupní ceny z důvodu dosažení definovaného měsíčního obratu a podobně.

Náležitosti opravného daňového dokladu

Náležitosti opravného daňového dokladu najdeme v §45. možná si všimnete jedné zajímavosti.

Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje

  1. označení osoby, která uskutečňuje plnění,
  2. daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
  3. označení osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
  4. daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
  5. evidenční číslo původního daňového dokladu,
  6. evidenční číslo opravného daňového dokladu,
  7. důvod opravy,
  8. rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
  9. rozdíl mezi opravenou a původní daní,
  10. rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.

Ano. Ta zajímavost tkví v tom, že na dobropisu není datum uskutečnění zdanitelného plnění. Popravdě to ale není žádná výhra. To je právě jedna z komplikací. Datum povinnosti přiznat daň se určí jinak u dodavatele a jinak u odběratele.

Začněme s jednodušším příkladem.

Vystavený dobropis

Pokud vystavuji dobropis, tak snižuji základ a výši daně. Tedy si hodlám snížit svoji daňovou povinnost.

Kdy musíme opravit?

Dle §42 odst.2) je to takto:

V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty

Aby vás to nemátlo. Pravidla pro vystavování daňových dokladů najdete v §28. Ale řekněme, že povinnost vystavit daňový doklad máte vždy krom případů, že vystavujete fyzické osobě nepovinné k dani (občanovi), nebo fakturujete plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Zjednodušeně řečeno.

Tedy řekněme, že vystavit dobropis musíte 15 dní poté, kdy zjistíte rozhodné skutečnosti. S tím asi problém moc nebude.

A kdy si tedy můžete nížit svoji daňovou povinnost?

Odpověď je v zákoně jen o kousek dále. §42 odst3.)

Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce

  1. opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu,
  2. opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu a osoba povinná k dani, právnická osoba nepovinná k dani, nebo identifikovaná osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo
  3. provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle odstavce 2.

Písmeno a) se týká dokladu opačného, než je dobropis, tedy vrubopisu. Tedy případu, když základ daně a výši daně zvyšujete. Písmeno c) se týká případů, kdy jste nemuseli vystavovat opravný daňový doklad. Jak jsem si řekli o pár vět dřív, je to v případě, že fakturujete občanovi (plus pár dalších výjimek). V obou případech jde opravný doklad do přiznání (a kontrolního hlášení) hned jak opravujete.

Ve většině případů ale budeme postupovat dle písmena b). Tedy snížit svoji daňovou povinnost si můžeme až v okamžiku, kdy jsme schopni prokázat, že odběratel obdržel námi vystavený dobropis. Můžeme prokazovat dodejkou, podpisem na samotném dokladu, kde nám odběratel stvrdí, že doklad obdržel dne toho či toho, nebo jiným způsobem.

V období, kdy jsem schopni tuto skutečnost prokázat, vykazujeme dobropis jak v přiznání k DPH, tak v kontrolním hlášení. DPPD v kontrolním hlášení je potom datum uskutečnění zdanitelného plnění, tedy datum kdy odběratel převzal doklad.

Alespoň takto se to lze dočíst v dokumentu Časté dotazy a odpovědi zveřejněném na webu Finanční správy v části X. Opravy výše daně dle §42 zákona o DPH, dotaz první.

Jak vidno, nic až tak složitého to není. Je ale dobré kupříkladu nezapomenout, že na přelomu hospodářského roku (pro většinu firem v prosinci) nemůžete účtování dobropisů prostě posouvat do měsíce, ve kterém máte doklad o doručení. Pokud by se doklad týkal prosince, ale potvrzení o doručení máte až do ledna, tak výnosy je potřeba snížit již v prosinci a samotné DPH do ledna přesunout přes účty časového rozlišení.

Doručený dobropis

Doklad, na základě kterého si snižujeme náš nárok na odpočet daně a budeme muset státu na daních odvést o něco víc.

Tady se nám bohužel věci komplikují. Nevystačíme si jenom s uvedenými paragrafy, ale musíme do hry přibrat i §74.

Oprava odpočtu daně

(1) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.

(2) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká.

(3) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, se postupuje podle odstavce 1 obdobně.

V odstavci druhém se dočteme, že pokud nám dodavatel zvyšuje základ daně (vrubopis) tak můžeme provést opravu odpočtu a nárokovat si zvýšený odpočet. Pokud nám ale dodavatel snižuje dobropisem základ daně tak jsme dle odstavce prvního povinni provést úpravu dopočtu daně a snížit si nárok na odpočet daně. Pikantní na tom je, kdy to máme udělat.

Snížit nárok na odpočet daně totiž musíme ve zdaňovacím období, ve kterém jsme se dozvěděli o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Co to vlastně znamená? Může to i znamenat okamžik, kdy jsme obdrželi dobropis. Nebo taky ne. Může to znamenat téměř cokoliv. Třeba okamžik, kdy nám dodavatel uznal reklamaci a mailem informoval toho zaměstnance, který u něj reklamoval. Nebo okamžik, kdy jsme dle smlouvy dosáhli na limit pro dosažení slevy. Oni totiž úředníci vychází z předpokladu (velmi pomýleného), že pokud někdo ve firmě dostane určitou informaci, tak ji v té chvíli zná celá firma. To neplatí jenom u dobropisů. Tohoto pochybného přístupu se drží i v mnoha jiných případech. Možná vám to připadá směšné, ale oni to opravdu myslí vážně. Přesvědčit se o tom můžete jak v Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení, tak v Otázkách a odpovědích. Pro názornost si dovolím citovat jeden příklad právě u Otázek a odpovědí (Část X, otázka 3).

Jako odběrateli mi byla přiznána sleva na vybrané pravidelné odběry zdanitelných plnění od mého dodavatele. Opravný daňový doklad zatím nemám k dispozici, nicméně částku slevy mám od dodavatele potvrzenu. Je povinností uvést snížení souvisejícího odpočtu daně i do kontrolního hlášení, když nemám k dispozici evid. číslo dotčeného opravného daňového dokladu do konce období, za které podávám související kontrolního hlášení? A pokud ano, bude nutné v kontrolním hlášení promítnout evid. číslo opravného daňového dokladu v okamžiku jeho obdržení od dodavatele?

Odpověď 3
Ano. Jedná se o opravu podle § 74 zákona o DPH, kdy odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem. Do řádného kontrolního hlášení (oddíl B.2. nebo B.3. – podle limitu – hodnoty opravy) se v případě, že má být vyplněn řádek v oddíle B.2. kontrolního hlášení a do konce období, za které se podává související kontrolního hlášení nemá odběratel k dispozici evid. číslo opravného daňového dokladu, uvede do položky pro „Evid. číslo daňového dokladu“ – interní evidenční číslo odběratele související se zaznamenáním této změny. Ostatní související položky řádku oddílu B.2. se rovněž vyplní. Do kolonky DPPD se uvede den, kdy se plátce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti opravu provést, tj. den zjištění výše slevy.

V řádném kontrolním hlášení za období, ve kterém odběratel obdrží od dodavatele opravný daňový doklad (pokud se jedná se o původně vykázanou opravu v části B.2.), musí odběratel v části B.2. stornovat původní řádek opravy dle § 74 zákona o DPH – tj. uvede původní řádek s interním číslem dokladu znovu avšak nyní s opačnými znaménky u hodnotových polí základu daně a daně – a zároveň na dalším řádku uvede opravu opětovně správně s obdrženým opravným daňovým dokladem (s příslušným evidenčním číslem). Tím bude zajištěno správné porovnání této transakce mezi dodavatelem a odběratelem.

Další možnost, jak doplnit číslo opravného daňového dokladu, je standardní podání následného kontrolního hlášení a to již s uvedením ev. čísla opravného daňového dokladu a nového DPPD.

Tedy kdy mám vykázat přijatý dobropis do kontrolního hlášení?

Podle úředníků ještě dřív, než ho obdržíte. Máte opravu provést na základě skutečností, které jsme se dozvěděli mailem, telefonem, nebo si je sami určili dle smlouvy. V kontrolním hlášení ji máme vykázat s vlastním evidenčním číslem interního dokladu a v okamžiku, kdy nám kýžený dobropis dorazí, tak do kontrolního hlášení uvést původní plnění  s naším interním dokladem v evidenčním čísle opačným znaménkem a do třetice i další řádek s reálným evidenčním číslem došlého dobropisu. Pokud dobropis nedorazí do termínu podání řádného kontrolního hlášení, tak musíme vyrobit následné a opravit až tam. Člověk, který toto vymyslel, má jistě spoustu zkušeností z praxe. Nebo možná ne.

Jak na to tedy jít. Zásadní problém je, že se na účtárně jen málokdy dozvíte ony rozhodné skutečnosti vedoucí k opravě základu daně. S tím asi nic udělat nelze. Ale trošku nám může pomoci samotný doklad, který se k nám přece jenom někdy dostane. I když jsem na začátku napsal, že na opravném daňovém dokladu nemusí být DUZP, tak tam ale velmi často je.

Řekněme, že k nám 5.4. dorazí dobropis a náš dodavatel na něj vytiskl DUZP 24.3. Asi k tomu měl nějaký důvod. Třeba nám tím dnem uznal reklamaci. Nebo jsme tím dnem přesáhli odběrový rámec a vznikl nám nárok na slevu. Pravděpodobně se ten den stalo něco, co má souvislost s opravou daně na dobropisu. Je docela rozumné se držet tohoto údaje a dodanit (snížit si nárok na odpočet daně) do března a vykázat do březnového kontrolního hlášení s datem uvedeným na dobropisu. Tedy s datem 24.3. Nečekat s tím až do dubnového přiznání a kontrolního hlášení. Není to úplně spolehlivé, ale je to lepší než nic.

Samozřejmě pokud to bude dobropis na nemalou částku a má pro vás význam řešit jeho dopad na firemní cash flow, tak raději zvedněte telefon, kontaktujte dodavatele a zjistěte, kdy jste se vlastně jako firma mohli dozvědět ony rozhodné skutečnosti. Může se stát, že nastaly až v dubnu a posunete se snížení nároku o jeden měsíc. Ale raději se ujistěte, že to tak bylo. Zvláště u zmíněného dobropisu na nemalou částku.

Hodně štěstí s dobropisy.

Odkazy:

Finanční správa – Časté dotazy a odpovědi, Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení

Další články ke kontrolnímu hlášení

Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Self Billing

Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Díl III.

Jak se neutopit v kontrolním hlášení -Díl II.

Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Díl I.

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: